Dvojsklo vs. trojsklo
Rozhodnutí o kvalitě oken by mělo být v souladu s tím, jaký dům stavíme a jaké požadavky z hlediska tepelných izolací klademe.
V případě nízkoenergetického nebo pasivního domu budeme pořizovat jistě okna s trojsklem o vyšší kvalitě. Tomu by mělo být uzpůsobeno i osazení okna do konstrukce, především řešení tepelného mostu ve špaletě, tedy vyřešení polohy okna a osazovacího detailu.
Liší se především schopností izolace a cenou pořízení.
JAKÉ JSOU ROZDÍLY MEZI DVOJKSLEM A TROJSKLEM
Výhody dvojskla:
- díky sluníčku pak v zimních měsících dokáží přidat na teplotě v místnosti (v létě to může být drobná nevýhoda)
- hodí se do běžných panelových bytů či při rekonstrukci stávajících nemovitostí, ale i nových domů
- díky pokročilé technologii za posledních 10 let dvojskla výrazně zlepšila svou izolaci, až o 50%
- pokud při stavbě nového domu zvolíte dvojskla, můžete např. na severní stranu domu zvolit okna s trojsklem
- izolace zvuku je v praktickém použití podobná jako u trojskel
- cena
Výhody trojskla:
- mají větší schopnosti izolovat (uvádí se průměrně o 30% oproti dvojsklům)
- trojskla také omezují průchod tepla dovnitř (pro někoho výhoda v letních měsících, pro někoho nevýhoda v zimních měsících)
- volí se jako standard u nízkoenergetických a pasivních domů
- trojskla se vyplatí u novostaveb - zabraňují únikům tepla
- Nevýhodou trojskla může být větší zátěž pro kování (přibližně o 10 kg/m²)
Pokud si nejste stále jistí, neváhejte nás kontaktovat a zeptat se. Okna si u nás ve studiu můžete vyzkoušet a porovnat mezi sebou. Rádi Vám poradíme.
Pokud chcete více technických informací, následující informace jsou pro Vás.
Izolační dvojskla a trojskla
Ještě zpět k zasklení - základní veličiny, které udávají vlastnosti izolačních skel jsou součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) a propustnost slunečního záření g (udává se v procentech nebo od 0 do 1). Tyto dvě hodnoty zásadně ovlivňují kvalitu skla a předurčují i to, kam se jaký typ skla s odlišnými U a g použije.
Důležité je, aby sklo mělo co nejmenší hodnotu součinitele U, který udává tepelně izolační vlastnosti skla. Nižších hodnot U se dosahuje jednak násobným zasklením, tedy použitím 2 nebo 3 skel a pak dalšími opatřeními.
- to je výplň meziprostoru plynem s nízkou tepelnou vodivostí (používá se argon nebo krypton)
- a pak pokovením vnitřního skla v meziprostoru. Jedná se o velmi tenkou vrstvu ušlechtilého kovu, která není vidět, ale odráží část tepelného toku zpět do místnosti. Není to tedy nic neobvyklého a používá se již řadu let.
Součinitel g udává, kolik procent (nebo jaký poměr) slunečního záření projde sklem. Je to součet krátkovlnné složky slunečního záření, které přímo pronikne do interiéru a tepla, které odevzdá do interiéru zasklení.
Zatímco v zimě je žádoucí, aby propustnost slunečního záření byla co největší, v létě je to naopak nevýhoda. Proto je nutno, aby poměr U a g byl co nejvyváženější. Udává se orientační vztah, který to popisuje. Mělo by platit U (skla) – 1,6.g < 0. Tedy například pro U 0,8 W/m2.K, což je doporučení pro nízkoenergetickou výstavbu, by měla být propustnost g větší než 50%.
Pokud bychom se podívali na požadavky současné platné ČSN 73 0540-2 - norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Kromě různých stavebních konstrukcí zde najdeme i okna. Pro ta je minimální požadovaná hodnota součinitele U 1,7 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 1,2 (W/m2.K). Rozumí se tím hodnoty Uw, tedy pro celé okno jako celek. Standardem je v současnosti hodnota doporučená, která je mezní i pro dotace.
Okna by tedy měla být lepší, tedy Uw < 1,2 (W/m2.K). V případě nízkoenergetického domu je doporučení Uw < 1,0 (W/m2.K) a pro pasivní domy zde máme požadavek Uw < 0,8 (W/m2.K).
Hlavní výhodou trojskla je jeho vyšší tepelná izolace
- Úniky tepla zasklenou plochou jsou menší o 45% (platí po U=1,1 a U=0,6 W/m2K).
- Další výhodou plynoucí z vyšší tepelné izolace je menší ochlazování interiérového skla a tím snížení rizika rosení.
- Zvukový útlum má trojsklo pouze nepatrně větší než dvojsklo (31dB dvojsklo a 33 dB trojsklo ). Je to způsobeno stejnou tloušťkou všech 3 skel, kdy se zvukové vlnění „ ideálně“ přenáší.
Přestože je nosnost okenního kování dostatečná (120kg), je nutné u větších křídel počítat s možností častějšího seřizování (Zejména u oken v barevném provedení umístěným na slunné strany).
Výjimku tvoří čistě sklopné kování kdy je hmotnost omezena do 60 kg (do 1,8m2 křídla u trojskla).
Zda dvojsklo nebo trojsklo, to závisí na tom, co od oken očekáváte a jaký dům vlastně stavíte.
Okna s trojsklem budou samozřejmě z hlediska tepelné izolace lepší, pokud se bude jednat o kvalitní trojsklo a kvalitní rám s tepelnou izolací.
Okna s dvojsklem mohou splňovat docela dobrý standard. Tento standard se v poslední době velmi posunul a to především díky systému dotací, který požaduje určitou minimální kvalitu.
U skel je pak další zásadní věcí materiál distančního rámečku, který tvoří nejslabší místo skla. Naprosto nevhodný je v minulosti dlouho používaný hliník nebo galvanizovaná ocel – to jsou vodiče tepla. Lepší je nerezová ocel, ale nyní se již zpravidla používají rámečky plastové, ocelí jen vyztužené (označované jako „teplé“).
Současně s kvalitou skla je potřeba sledovat kvalitu rámu, protože se sklem tvoří jeden celek.
Pokud jde o plastové profily, nejde jen o počet komor profilu, ale spíše o jejich optimální uspořádání. Solidní výrobci rámů uvádějí jejich součinitel prostupu tepla Uf, který by měl být co nejmenší, optimálně také pod 1,2 W/m2.K.